Trochu jsem něco pohledal na netu a tady je výsledek:
Mezinárodní předpis EHK-OSN i tuzemská vyhláška uvádějí, že rovina, na které stojí automobil, jehož světlomety jsou seřizovány, se nesmí lišit od roviny vodorovné v žádném bodě i více než 1,4 mm (nejvyšší přípustná nerovinnost). Vyhlášky dále uvádějí tolerance sklonu světelného paprsku od roviny vodorovné procházející osou světlometů, v rozmezí 1 až 1,5%. Při využití plného rozsahu dovoleného zatížení vozu je povolen sklon světelného paprsku v rozmezí od 0,5% do 2,5%. Pro ujasnění: skloníme li světelný paprsek o 1% tak na vzdálenosti 5metrů, protne světelný paprsek stěnu o 5 cm níže.Čili - jmenovitá hodnota průsečíku světelného paprsku tlumeného světla ve vzdálenosti 60 mm pod rovinnou vodorovnou odpovídá sklonu 1,2 %. Tato hodnota je uvedena na i na světlometu
Dodáváme, že výrobce světlometů (a tedy i kontrolní orgány) připouští možnost zamlžování vnitřku světlometů, neboť k němu dochází za určitých podmínek v důsledku fyzikálních zákonů - dosažení rosného bodu v závislosti na vnitřní atmosféře v optické vložce.
Zde je seřizovací stěna:
- 009_2.gif (1.86 KiB) Zobrazeno 13000 x
Popis kontrolní stěny:
a - podélná osa vozu
b - rovina na které stojí vůz
c - vodorovná osa světlometů
d - rozhraní světla a stínu tlumených světlometů
A - rozteč svislých os světlometů
B - vzdálenost vodorovné osy světlometů od roviny, na které stojí automobil
C - střed světlometu
D - bod, ve kterém se lomí rozhraní světla a stínu při světle tlumených světlometů pod úhlem 15 stupňů
U FF1 před FL jsem změřil (jen pomocí vodováhy a metru - takže přesnost měření nic moc) výšku středu světlometu nad vozovkou, takže hodnota B = cca 64 cm. Pokud je správná úvaha že se při sklonu 1.2 % na každých 5 metrech sníží rozhraní světla a tmy o 60 mm, tak při správném seřízení by světla měla svítit do vzdálenosti asi
53,5 m.
Nerad bych tu psal nějaké bludy a proto bych rád aby se k tomu vyjádřil někdo ze slovutných pánů optiků