Ford Focus Forum

Salam:žiadny flame prosim...

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že lepší bolestný konec, než bolest bez konce. Už má na to věk a není nic horšího, než když se na vás dívá a v tom pohledu je prosba o rychlou pomoc, kterou nelze poskytnout. Toť názor....

HonzaV píše:

JardaB píše: Bylo jí přes dvacet let...

Není to překlep?

Ne, není. Mladší sestra ji přitáhla domů počátkem léta 1987, než začala chodit do školy
S Ťapkou jsme si toho užili skutečně mnoho. Teprve poslední půlrok začala vyžadovat zvýšenou péči (začaly jí dělat problém schody).

Tak to se teda dožila požehnaného věku... Prostě se jí u Vás líbilo!

Myslím si, že pro svého čtyřnohého miláčka člověk udělá první poslední, letos v dubnu nám odešel Brit (byl to německý ovčák), bylo mu 10 let. Ze dne na den dost zhubl, tak jsme zašli k veterináři a ten po odběru krve to moc růžově neviděl...využili jsme všechnu léčbu...měl leukémii a doktor nám ho už nedokázal zachránit. V červnu jsme si ještě s Pájou zamluvili štěně, taky je to něm. ovčák, bohužel si ho Pája moc neužil. Teď jsme zjistili, že má růstové problémy, je mu 6 měsíců a má 40 kg...tak s ním dvakrát v týdnu chodíme na injekce, bere sirup, který ještě bude brát 1 rok každý den a já jsem ráda, že jsme to podchytili včas.Je to člen naší rodiny a proto bychom pro něj udělali vše.Ale jinak jsme měli fenku, té bylo 16 let, když dostala mrtvici, takže moc nechodila na zadní, ale měla chuť k životu a další 3 roky tady byla.

ty jo...fakt nemáš dobrý rok

Poslední dobou tak přemýšlím,jestli není lepší být bez zvířat,příbuzných,přátel a řešit v tomhle opravdu jen sebe...Ale oni všichni ty bytosti kolem daj spoustu radosti,lásky a těch smutných i když šíleně bolestivých chvil je minimum....

Bohužel bez přátel, rodiny a ostatních se moc žít nedá...v těch nejtěžších situacích je potřebuješ....jak říkával Pája, ten Brit je naše psí miminko...
Já už jako malá měla spousty zvířátek, ještě teď mám dvě potkanky a králíka(dáreček od Pavla) a život je hned veselejší ( i když člověk musí počítat s tím, že jednou odejdou)....bohužel život

Držím Beníkovi palce ať to dobře dopadne. Souhlasím s tvým rozhodnutím jít do toho. U mně tenkrát, i když mně od operace doktor odrazoval, rozhodl jeden faktor. Raději jsem podstoupil riziko uspání Břéti s nadějí, že se ještě probere, než abych ho za nedlouhý čas odváděl na uspání s vědomím, že je to navždy. Byl to risk, ale s největší pravděpodobností jsme mu prodloužili pobyt mezi námi. Tak ať to Beníkovi taky vyjde.

Já mu to vyřídím,v úterý jedem na druhou injekci a pak ještě jednu...Udělaj se předoperační a snad to doma bude schváleno...Díky.

hodne stesti Koto...

Taky přeji ať to dopře dopadne.

Kota píše:Poslední dobou tak přemýšlím,jestli není lepší být bez zvířat,příbuzných,přátel a řešit v tomhle opravdu jen sebe...Ale oni všichni ty bytosti kolem daj spoustu radosti,lásky a těch smutných i když šíleně bolestivých chvil je minimum....

Ale jo, částečně se s tebou ztotožňuji, každý by měl řešit jen sám sebe, leč jsi součástí toho všeho, co tě obklopuje a bez toho by to jaksi zde postrádalo smysl. Všechno kolem tebe je tu pro tebe ač to zní jakkoliv podivně.

Já sem stejného názoru jako Jasio kdo mě zná ví proč ! Pes je pro mě rodina a je tomu tak už přes 20let já chodím na veterinu i s křečkem.

Zhruba pred půl rokem naše Dášena (ta nejtlustší http://www.ford-focus.cz/modules.php?na ... 483#141483) ze dne na den téměř nemohla chodit a vůbec se nemohla vyčůrat. Je jí 11 let. Doktoři řekli, že má pravděpodobně těžký zánět dělohy. Šance 50%. Vůbec jsme neváhali. Měli pravdu, zánět dělohy jí tlačil tak, že uzavřel močové cesty. Dnes už jí neříkáme Dášena, ale Dášen. Všechno jí vybrali a zase nás vesele hryže , když jí zlobíme. Stejná mrcha, jak byla dříve. Bylo to drahé, ale litovat pěněz nás ani jednou nenapadlo. Tak ať vám to také dobře dopadne!